pokoru hledaje demoluji své tělo
dunivé zvuky valí se podél mne
v puklinách znovu raší z moruší bourci
zahynout nechci, to ještě ne
v hypnóze si oči nevidomé
hledají cestu
a vřava těžkých jezdců
pročesává tu krajinu
bodce své vráží do země
a ta zem krvácí skrze mne
usrkávej nektar z té krve
sáhni si do mého bezvědomí
dominantní Madono
divokost vane z tebe do mé cely
a cena za život, nebývale vysoká
odkryta rozbouřenými brachickými vodami
vymílá kořeny z mých břehů
a jenom ty kameny zůstávají
všude kolem roztroušeny
jako naše skleróza
Žádné komentáře:
Okomentovat