skip to main
|
skip to sidebar
Střepiny granátového jablka
Rád fotím a občas napíšu nějakou báseň, tak proč to nespojit a nezkusit si lehce zablogovat?
pátek 2. dubna 2010
Protestní
jsem pouhou záložkou
do rozepsané knihy budu vložen
tys ostrá roznětka
na minovém poli lože
Svištím žitím
z tvých roklin bezedných
mám věčný strach
i proto žiji na horách
osaměn ve své strnulosti
a snadná kořist pro dravce
sám usínám
když se vítr ztiší
z bodláku osten je mi bližší
a má tvář je tváří hlodavce
Neuzraji
co se stane až uzraji
bude mě pak někdo číst?
Řekne Nika " vážně pane,
Vaše dílka jsou jak plané
makovice rozpárané,
co mám k tomu ještě říct? "
nedozraji, nařízni mě
a šťávy ze mě vysaj víc …
Noční můra
za světlem se honí
tvá noční můra
a po ní
v jediném krátkém okamžiku
ze stran i shora
bez úniku
zní dusot stáda koní
dnes jako včera
ba i vloni
jsi padlým listem
pod jabloní
co kopyt se tak bojí
dnes jako zítra
tak i za rok
k zemi se snáší
jen tvůj amok
co v okvětí se rojí
a
voní, sladce voní
Otisk
zkamení ti otisk dlaně
na pomezí chladných stěn
z okna smutní oči laně
i s vůní květů chryzantém
proměň vůni v kopretinu
oči zjasni klokočím
z dlaní v tůni setři hlínu
otiskem tvým proskočím
Rovnoběžky
jsi mimoběžka moje milá
ztrácíš se mi v prostoru
kdybys byla aspoň tečna
žili bychom pospolu
až se srovnám rovnoběžně
černou díru mineme
a hned za ní
se pak spolu
v nekonečnu protneme
Novější příspěvky
Starší příspěvky
Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Archiv blogu
▼
2010
(6)
▼
dubna
(6)
Protestní
Svištím žitím
Neuzraji
Noční můra
Otisk
Rovnoběžky
►
2009
(42)
►
listopadu
(4)
►
května
(4)
►
března
(4)
►
února
(30)
O mně
Roman Hradecký
Zliv, Jihočeský kraj, Czechia
Zobrazit celý můj profil