z tvých roklin bezedných
mám věčný strach
i proto žiji na horách
osaměn ve své strnulosti
a snadná kořist pro dravce
sám usínám
když se vítr ztiší
z bodláku osten je mi bližší
a má tvář je tváří hlodavce
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat