jsem krajina opuštěná
nevhodná k živobytí
tesknou nocí jsem drcena
jen po ránu se třpytím
jsem drsná, divá a nepoddajná
však zjihnu ve své kráse
když oslovíš mě pravým jménem
z hor níž propadám se
mé trylky znějí písní ptačí
a melodií dlouhých cest
a jen údiv chycen do bodláčí
neprohlédl moji lest
jsem krásná, svůdná i marnotratná
jsem tvář, co vždy se mění
jen vejdi do mne a zanedlouho
uzříš mé zrcadlení
Žádné komentáře:
Okomentovat